Je to už víc než měsíc, co Krnov, Hanušovice a Litoval zasáhly povodně. Na projekt #zlasky se nám podařilo vybrat už 19,3 milionů korun. O pomoc nás požádalo téměř 250 rodin. Naši interní trenéři Šárka Gřundělová a Pepa Šimberský se za těmito rodinami s obrovským nasazením vydali. Co v terénu zažívali a viděli, nám popsali v rozhovoru.
Jak jste se k projektu #zlasky dostali?
Jak to tak v Kofole bývá, úplnou náhodou. 🙂
Jaká byla vaše úloha?
Cílem bylo fyzicky navštívit všechny zasažené domácnosti, které nás požádaly o finanční pomoc. Z následné návštěvy bylo zásadní společně definovat rozsah škod a najít cestu, jak jim my jako Kofola můžeme finančně pomoci.
Jak jste si ve vaší dvojici rozdělili práci, co měl kdo na starosti?
Role jsme si v týmu nijak nedělili, byli jsme v každodenním kontaktu. Situace si žádala rychlá řešení, a tak jsme k tomu i přistupovali. Před každým dnem následovala rozsáhlá příprava, kdy jsme museli definovat lokalitu a najít způsob, jak se tam dostat, protože silnice, cesty, mosty, které byly na těchto místech, nyní prostě chybí. Ještě, než jsme vyrazili, bylo potřeba ty lidi navolat a domluvit si termín schůzky. Potom proběhla schůzka, vyhodnocení a další agenda spojená s tím, kolik peněz můžeme každé domácnosti poskytnout.
Jak se vám podařilo skloubit tyto aktivity s vaší standardní prací?
Nevíme, jestli se dá mluvit o skloubení, protože tohle byla práce na plný úvazek, ale dělali jsme maximum pro to, aby naše běžná práce v Kofole nijak netrpěla. Je to daleko více o plánování, efektivitě, určování priorit a dalšího času, který musíme vyšetřit ve svém volnu.
Z čeho máte dobrý pocit?
Jsme hrdí na to, jak se k celé této situaci Kofola a management postavili. Děláme kroky, které prokazatelně pomáhají lidem vyřešit jejich životní krize.
A co bylo naopak nejtěžší?
S každou návštěvou byly naše emoce tvrdě zkoušené. Co návštěva, to silný a smutný příběh. Když vidíte lidi, kteří celý život tvrdě pracují, aby zajistili své rodiny, a pak vidíte, jak o vše přišli, začnete si vážit maličkostí. Například že máte čisté oblečení, boty, do kterých neteče, a místo, kde můžete večer složit hlavu.
Kolik jste měli kontaktů k oslovení?
Jednalo se zhruba o 160 žadatelů, které jsme museli obvolat a víc než dvě třetiny osobně navštívit. Celkově nám došlo přes dvě stovky žádostí, jen některé se ale daly vyřešit přímo od stolu.
Jak jste při kontaktování lidí postupovali?
„Po špičkách“ je asi ten nejlepší slovní obrat. Bylo extrémně náročné zjišťovat aktuální situaci od lidí, kteří přišli o domov. Na tohle vás nikdo nepřipraví a daleko víc než kdy jindy jsme museli do naší komunikace zapojit empatii a podporu.
Je mezi příběhy nějaký, který vás zasáhl nejvíce?
Každý příběh by vydal na kapitolu knihy. Nechceme mluvit o jedné rodině nebo jednom osudu. Nejvíc nás ale zasáhly mentalita a přístup VŠECH, se kterými jsme mluvili. Slova jako SKROMNOST, POKORA, SOLIDARITA, VDĚČNOST a OHLEDUPLNOST jsou ta, která popisují chování všech, se kterými jsme mluvili. Několikrát se nám stalo, že jsme stáli v torzu domu, kde ti lidé bydleli a při povodni přišli o vše. A první slova na nabídku další pomoci byla: Jsou tu další lidé, kteří jsou na tom ještě hůř... Jim tu pomoc dejte! My se z toho nějak dostaneme.
Jak oslovení reagovali?
Každá návštěva je plná emocí a obrovských díků. Nebudeme přehánět, když řekneme, že každý je dojatý z toho, co jako Kofola děláme - i přes to, co se stalo nám samotným.
Šli byste do toho znovu? Co vám to dalo a vzalo?
Šli! Pokud si jako lidé nebudeme pomáhat a pokud nebudeme brát ohledy na naše okolí, jak se ráno máme na sebe podívat do zrcadla? Dalo nám to fůru zkušeností, jak komunikovat v krizových situacích. Tyto zkušenosti z krizové intervence převedené do praxe jenom potvrzují, že tohle vše mělo a má smysl. Vzalo nám to síly, čas, energii, přidalo několik vrásek a šedin, ale potvrdilo nám to, že pořád jsou mezi námi lidi - a není jich málo - kteří mají srdce na správném místě.
Je ještě něco co, byste chtěli říct?
Že si vážíme každého jednotlivce, který přiložil ruku k dílu a děkujeme za každý krok, který projekt #zlasky vede kupředu. Zažili jsme díky němu věci, na které nikdy nezapomeneme.